Archiv aktualit

Zlatníci a lékaři z Itálie, obchodníci z Braniborska, rabíni z Poznaně, nevěsty z Krakova. Ti všichni tvořili v rudolfinské době součást rozrůstající se pražské židovské komunity. Kde má své kořeny a jak se dál rozvíjela? Jakou roli hrál bankéř císaře Rudolfa II. nebo rabi Löw? „Zajímají nás strategie, jaké Židé v té době používali, aby mohli v zemi zůstat, stejně jako způsob a míra jejich integrace,“ říká historička Marie Buňatová z Akademie věd ČR. Výsledky pětiletého bádání jejího výzkumného týmu shrnuje kolektivní monografie Migration and Mobility in Prague's Jewish Community during the transition from the Middle Ages to the Modern Period, letos vydaná v prestižním nakladatelství Böhlau.

Věda a výzkum jsou nadějí, jak zvládnout výzvy, jimž naše společnost čelí. I tak lze vyjádřit myšlenku Strategie AV21. Právě v ní vznikají v mezioborové spolupráci konkrétní výsledky: technologie pro průmysl, znalosti pro praxi nebo expertizy, které ovlivňují utváření politik. Na konferenci, která se konala 13. října 2025 v Akademii věd ČR na Národní třídě v Praze, se představila trojice programů: Virologie a virová terapie, Voda pro život a Odolná společnost pro 21. století.

Od konce druhé světové války uplynulo 80 let a zdálo by se, že už o ní skoro všechno víme. Přesto se stále vynořují příběhy, které dlouho ležely ukryté na dně trezoru vzpomínek – například osudy tisíců československých občanů, kteří museli narukovat do německé armády. „Druhou světovou válku máme tendenci vidět v ustálených obrazech, o kterých si myslíme, že jsou nezpochybnitelné a že odrážejí skutečnost. Čím dál víc se ale ukazuje, že tak jednoduché to není,“ říká historik Zdenko Maršálek. Fenomén „našich“ vojáků ve wehrmachtu dokládá, jak dalece může být vnímání minulosti uměle vytvořené. Článek vyšel v časopisu A / Magazín Akademie věd ČR.     

Umělá inteligence neboli AI mění svět, vědu nevyjímaje – a uplatnění najde ve většině oborů. Důkazem je program Strategie AV21 AI: Umělá inteligence pro vědu a společnost, který koordinuje Martin Víta a do něhož se už zapojila polovina pracovišť Akademie věd ČR. Jaká témata program řeší?

Je úspěšný badatel a dlouhodobě rozvíjí česko-rakouské vědecké i kulturní vztahy. Za své aktivity nyní obdržel Stefan Michael Newerkla, odborník na západoslovanské jazyky, medaili De scientia et humanitate optime meritis. Nejvyšší ocenění, které Akademie věd ČR uděluje za zásluhy o vědu a humanitní ideje, převzal 9. října 2025 ve vile Lanna v pražské Bubenči.

Akademie věd ČR a Vysoké učení technické v Brně uzavřely 2. října 2025 dohodu, která posílí spolupráci na doktorských studijních programech. Díky novému partnerství a zapojení tří brněnských pracovišť AV ČR se doktorandi dostanou do přímého kontaktu se špičkovým výzkumem a nejmodernější infrastrukturou.

Čtyři vědecké osobnosti převzaly 6. října 2025 v pražské vile Lanna medaile za zásluhy o rozvoj svých oborů. Oborové medaile obdrželi fyzik Jan Blabla, německý historik Frank Hadler a matematička Šárka Nečasová. Fyzik Václav Špička získal nejvyšší ocenění Akademie věd ČR – medaili De scientia et humanitate optime meritis.

Učitelé a učitelky z různých koutů republiky se po roce opět setkávají na kurzech Školy českého jazyka a literatury. Již 13. ročník oblíbené vzdělávací akce, kterou spolupořádají tři pracoviště Akademie věd ČR – Středisko společných činností, Ústav pro jazyk český a Ústav pro českou literaturu, se koná od 6. do 8. října 2025. Pedagogům letos nabízí například přednášky o jazykovém poradenství, návštěvu Knihovny Václava Havla či exkurzi Vyšehradu.

Technologie ultra-vysokofrekvenčního EKG získala evropskou certifikaci CE. Bude tak dostupná v Česku i evropských nemocnicích. Lékaři s jejím využitím uvidí detaily srdeční činnosti, které dříve nebyly zachytitelné. Díky tomu mohou lépe nastavit léčbu pacientů s poruchami elektrické aktivace srdce. Technologii vyvinul Ústav přístrojové techniky AV ČR ve spolupráci s partnerskými institucemi.

Populismus je na vzestupu nejen u nás, ale i v jiných koutech Evropy a světa. Často se zkoumá shora, skrze politiky, jejich proslovy a volební programy. Zajímavý je ale i pohled z opačné strany: proč slova populistů rezonují u tolika lidí? Historické i sociální kořeny tohoto jevu zkoumá na svém rodném Opavsku antropoložka Johana Wyss působící v Etnologickém ústavu Akademie věd ČR. O svá zjištění se s námi podělila v aktuálním A / Magazínu.