Archiv aktualit

Střetávají se v nich osudy jedinců i celých národů, kultura a pokrok. Ať už jde o starobylé osady, či novodobé metropole, ať vznikala živelně, anebo jsou výsledkem plánování, města vždy udávala rytmus doby. V Akademii věd ČR se jejich výzkumu věnuje řada pracovišť. V nejnovějším čísle A / Magazínu jsme se zaměřili na historii lidských sídel. Jakou roli sehrála ve středověku, jak se urbanizace proměnila během socialismu a co se s betonovými sídlišti děje dnes?

Fotografie tobolky mechu, která při zvětšení připomíná dravce, ovládla letošní ročník soutěže Věda fotogenická. Vítězný snímek s názvem Anglermoss ukazuje, že výzkumy odhalují nové poznatky i estetickou krásu skrytou lidskému oku. Vernisáž v Galerii Věda a umění na Národní třídě v Praze představila 3. prosince 2025 čtyři desítky vybraných fotografií.

Únava, bolesti kloubů, svalů či zad. I tak mohou vypadat první příznaky lymské boreliózy – choroby, kterou se v letošním roce v České republice nakazilo už více než 10 tisíc lidí. Na rozdíl od klíšťové encefalitidy dosud není k dispozici očkování. Tým vědců z Biologického centra AV ČR nyní přináší nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce těsně po přenosu z klíštěte. Otevírá se tak cesta k lepšímu pochopení raného stadia onemocnění, a tím i k novým možnostem léčby a prevence. Studii publikoval časopis Nature Communications, který ji zařadil mezi 50 nejvýznamnějších prací roku v oblasti mikrobiologie a infekčních onemocnění.

Možná je i vaše dítě talentované, jen to nikdo nezjistil. Proč stávající školský systém počet nadaných dramaticky podhodnocuje a jak jsme na tom ve srovnání se světem? Odpovědi na tyto otázky hledají výzkumnice z Ekonomického ústavu Akademie věd ČR. O svá zjištění se s námi podělily v akademickém čtvrtletníku A / Magazín.

Odejít do cizí země může být stresující. Už dvě dekády proto badatele ze zahraničí i jejich rodiny provází na cestě od vízových formalit až po integraci do nového prostředí centrum Euraxess Czech Republic. A podpořilo už více než 10 000 vědců. Jak se aktivity české pobočky evropské sítě proměňují, vysvětlují Markéta Padevětová a Zuzana Maršálková ze Střediska společných činností AV ČR.

První pomníky nebo památníky holokaustu vznikaly už krátce po druhé světové válce. Další vlna následovala po roce 1989 a trvá dodnes. Každý rok u nás přibude až deset nových míst paměti. Vzdávají hold především židovským obětem, ale čím dál častěji také umučeným lidem z řad romské komunity a z dalších, pro nacisty nežádoucích skupin. Problematice se věnuje kniha Pomníky a památníky holokaustu ve střední Evropě, představená ve středu 26. listopadu 2025 v Knihovně Václava Havla. Editorkou je Eva Janáčová z Ústavu dějin umění AV ČR, publikaci vydala nakladatelství Academia a Artefactum.

Občas se jí přezdívá česká Jane Goodall nebo Dian Fossey. Není divu. Mladá primatoložka a parazitoložka z Moravy strávila v afrických pralesích mezi gorilami a šimpanzi v součtu několik let. A při pátrání po jejich trusu zažila ledacos. Se svými dobrodružnými příhodami se nám Barbora Pafčo z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR svěřila v rozhovoru pro A / Magazín.

Kooperují při vývoji špičkových přístrojů a technologií pro mezinárodní kosmické mise i na vědecké interpretaci dat. A to velmi úspěšně. Plody letité česko-italské spolupráce v oblasti kosmické vysoko-energetické astronomie i připravované projekty probrali vědci na konferenci konané v pondělí 24. listopadu 2025 v hlavní budově Akademie věd ČR v Praze na Národní třídě. V průběhu akce také předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek udělil prestižní medaili Ernsta Macha italskému astrofyzikovi Enricu Costovi.

Ceny Akademie věd ČR pro zkušené badatele, talenty a popularizátory převzalo jedenáct osobností, které dosáhly mimořádných výsledků. Předseda instituce Radomír Pánek jim ocenění předal 21. listopadu 2025 v pražské vile Lanna.

Praktické tipy, debaty o výzvách projektového řízení i výměnu zkušeností přineslo setkání platformy JAKNAJAK. Projektoví a finanční manažeři z pracovišť Akademie věd ČR na něm diskutovali o Operačním programu Jan Amos Komenský nebo o otevřené vědě. Jak chtějí posílit spolupráci při řešení projektů i dalších programů, z nichž se výzkumy financují?