
Nadějní vědci diskutovali s nobelisty o ekonomických výzvách současnosti
24. 09. 2025
Klimatická změna, křehkost finančních systémů i další aktuální témata zaznívala při setkání mladých vědců a vědkyň s nositeli Nobelovy ceny za ekonomii, které se uskutečnilo ve dnech 26.–30. srpna 2025 v německém městě Lindau. Co v diskuzích s nobelisty nejvíce zaujalo Claru Sievert z CERGE-EI, společného pracoviště Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy?
U Bodamského jezera v Lindau vznikl koncem srpna jedinečný prostor pro dialog mezi „ostřílenými“ vědci a nadějnými badateli. V pořadí už osmé setkání s nositeli Nobelovy ceny za ekonomii totiž přivedlo na jedno místo dvacítku laureátů nejprestižnějšího ocenění a více než tři stovky perspektivních vědců z více než padesáti zemí světa. Diskutovalo se o palčivých výzvách i dalších otázkách, jimiž se ekonomické vědy zabývají dlouhodobě. Kromě přednášek a debatních panelů využili organizátoři i méně formální formáty setkávání – například vědecké procházky s nobelisty.
Hlavní okruhy se soustředily na roli institucí v hospodářském rozvoji, křehkost finančních systémů a výzvy spojené s klimatickou změnou a mezinárodní spoluprací. Velký ohlas vyvolala například debata o výzkumu a inovacích v tzv. „tripolárním světě“, kdy se střetávají různé geopolitické a ekonomické zájmy.
Do programu se aktivně zapojili i mladí vědci více než sedmdesátkou prezentací, které doplnily vystoupení renomovaných osobností, například bývalého prezidenta Evropské centrální banky Maria Draghiho. Vyvrcholením programu bylo setkání na ostrově Mainau, kdy účastníci diskutovali, jestli instituce spíše posilují privilegovanou menšinu, nebo zda dokážou sloužit ve prospěch celé společnosti.
Propojit „mladé“ a „méně mladé“
Podle Clary Sievert z CERGE-EI, která se specializuje na rozvojovou a politickou ekonomii a ekonomii zdraví, je zásadním přínosem akce v Lindau možnost navazovat nové kontakty: „Seznámila jsem se s doktorandy z celého světa, především ze Spojených států amerických. Vzájemné propojování je velmi důležité – umožňuje zůstat v kontaktu s nejnovějšími poznatky i vyměňovat si zkušenosti.“
Jedním z nejsilnějších zážitků pro ni byla přednáška vědkyně Yael Tauman Kalai o kryptografii. Také atmosféra diskuzí podle ní byla jedinečná. Claru Sievert v nich zaujalo hlavně to, jak nobelisté využívají své znalosti při přemýšlení o současných výzvách – zejména klimatických změnách a důsledcích rozvoje umělé inteligence: „Tato témata rezonují i mezi mladými vědci a vědkyněmi,“ dodává.
Právě networkingem různých generací vědců a vědkyň se akce Lindau odlišuje od jiných sympozií: „Propojení ‚mladých‘ a ‚méně mladých‘, jak říkají sami nobelisté, je skvělé,“ doplňuje ekonomka s tím, že oceňuje i promyšlenou organizaci celé akce.
„Účast na akci v Lindau vnímám jako důležitý krok pro svou kariéru. Setkala jsem se s laureáty Nobelovy ceny a propojila to, co jsem se v ekonomii naučila, s těmi, kdo tyto myšlenky formovali,“ uzavírá Clara Sievert.
Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Lindau Nobel Laureate Meeting
Přečtěte si také
- Akademie věd využívá ve Strategii AV21 neotřelých myšlenek i vědeckých nápadů
- Martin Víta: AI má obrovský potenciál, v Akademii věd ho chceme využít naplno
- AV ČR a Vysoké učení technické v Brně propojují špičkovou vědu a výuku
- Akademie věd ocenila výjimečné zásluhy ve fyzice, historii a matematice
- Technologie z Akademie věd výrazně posouvá diagnostiku a léčbu srdečního selhání
- Pedagogové si rozšiřují obzory na Škole českého jazyka a literatury
- Stáže v Otevřené vědě přinášejí inspiraci i mezigenerační spolupráci
- Videa a avataři: moderní výstava přibližuje výzkumy ve službách veřejnosti
- Badatelky z Akademie věd ČR bodují: ocenění L’Oréal-UNESCO i výběr Forbesu
- Kniha roku Nakladatelství Academia vysvětluje chování živočichů
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.