PODCAST: Peču šutry na 1000 stupňů, říká Jan Batysta o výrobě polovodičů
27. 01. 2026
Snad ještě nikdy nevzbuzovalo pouliční osvětlení tolik emocí jako v současné době. Řeší se bezkonkurenční efektivnost, ale také vliv na zdraví modrých LED diod. Jejich zásadní složkou je nitrid gallitý - polovodič, který způsobil revoluci v elektronice a optoelektronice. Ostatně objevitelé technologie si po mnoha peripetiích v roce 2014 vysloužili Nobelovu cenu. Krystaly nitridu dnes „pěstuje“ v laboratoři MOVPE i Jan Batysta z oddělení polovodičů Fyzikálního ústavu AV ČR.
Mladý fyzik a nadšený popularizátor vědy nás v epizodě doslova provede speciální laboratoří, kde v reaktoru „peče šutry na 1000 stupňů“. Ve vlastním výzkumu se zaměřuje na vývoj ultrafialových „ledek“, které se dají využít pro dezinfekci, při léčbě kožních nemocí nebo ve fotochemii, ale i k vytvrzování plastů při 3D tisku. Jak vznikají atomární sendviče? Daří se mu badatelské myšlení kombinovat s vášní pro muzikál? A jaký song si pouští, aby neprokrastinoval?
Moderace a edit: Jitka Kostelníková / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Nahráno ve studiu Mr. Wombat / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: archiv Jana Batysty
Přečtěte si také
- PODCAST: O vztazích mezi rostlinami a opylovači s entomologem Robertem Tropkem
- PODCAST: O vánočním folkloru s Matějem Kratochvílem a Jaroslavem Otčenáškem
- PODCAST: Blesky pozemské i nadoblačné přibližuje vědkyně Ivana Kolmašová
- AUDIOČLÁNEK: Bohyně plodnosti v chrámu lásky. Vědkyně hledá přirozenější cestu asistované reprodukce
- PODCAST: Za hranice klasických map s historičkou kartografie Jitkou Močičkovou
- PODCAST: Jak připomínat železnou oponu? Jiří Woitsch nás provází Tachovskem
- PODCAST: Záludné infekce od morčat. Adéla Wennrich zkoumá přenos plísní na lidi
- AUDIOČLÁNEK: Neznámé dějiny. Proč bojovaly tisíce Čechů za wehrmacht?
- Podcast Akademie věd opět bodoval. Získal ocenění Fénix Awards
- PODCAST: Věčné chemikálie ve vodách ohrožují zdraví, říká Ivana Vejříková
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.