Zahlavi

PODCAST: Za hranice chemického experimentu s Evou Krupičkovou Pluhařovou

06. 09. 2022

Eva Krupičková Pluhařová z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se do chemie zamilovala už na gymnáziu. Namísto zkumavek je dnes ale jejím hlavním pracovním nástrojem počítač. Pomocí molekulových simulací se snaží přispět k výzkumu katalyzátoru, který usnadní přeměnu oxidu uhličitého v užitečné látky. Jak podle ní pomáhají simulace v porozumění experimentům? Co všechno se dá v chemii nasimulovat? Jak vědkyni inspirují současní středoškoláci a co jí pomáhá skloubit profesi s péčí o rodinu? Poslechněte si v nové epizodě podcastu Věda na dosah.

„Pracuju v základním výzkumu a moji primární motivací je něco objevit, porozumět tomu. Nechci být ale jen taková hračička a pokud můžu, tak si vybírám projekty, které jsou prospěšné,“ říká v podcastu Eva Krupičková Pluhařová, jejíž výzkum přispívá k vývoji katalyzátoru na přeměnu oxidu uhličitého v dále využitelné látky. „Když už oxid uhličitý vytváříme, nevypusťme ho do atmosféry, ale zkusme ho využít.“

Eva Krupičková Pluhařová je také jednou z lektorek programu Otevřená věda, v rámci kterého se mohou na vědecké práci podílet středoškoláci. I o její spolupráci se studenty se více dozvíte v podcastu.    

Rozhovor si poslechněte na Spotify, Google Podcasts, iTunes nebo Anchoru. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Apple Podcasts Logo Google Podcasts Logo   Spotify Logo
Kontakt na autorský tým podcastu: kostelnikova@ssc.cas.cz a matuskova@ssc.cas.cz.

 

Eva Krupičková Pluhařová s autorkou podcastu Jitkou Kostelníkovou ve studiu CERGE-EI, společného pracoviště Národohospodářského ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy
 

Audio: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text: Jitka Kostelníková a Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto úvodní: Jana Plavec, foto ze studia: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Aplikovaná fyzika

Vědecká pracoviště

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce