PODCAST: Peču šutry na 1000 stupňů, říká Jan Batysta o výrobě polovodičů
27. 01. 2026
Snad ještě nikdy nevzbuzovalo pouliční osvětlení tolik emocí jako v současné době. Řeší se bezkonkurenční efektivnost, ale také vliv na zdraví modrých LED diod. Jejich zásadní složkou je nitrid gallitý - polovodič, který způsobil revoluci v elektronice a optoelektronice. Ostatně objevitelé technologie si po mnoha peripetiích v roce 2014 vysloužili Nobelovu cenu. Krystaly nitridu dnes „pěstuje“ v laboratoři MOVPE i Jan Batysta z oddělení polovodičů Fyzikálního ústavu AV ČR.
Mladý fyzik a nadšený popularizátor vědy nás v epizodě doslova provede speciální laboratoří, kde v reaktoru „peče šutry na 1000 stupňů“. Ve vlastním výzkumu se zaměřuje na vývoj ultrafialových „ledek“, které se dají využít pro dezinfekci, při léčbě kožních nemocí nebo ve fotochemii, ale i k vytvrzování plastů při 3D tisku. Jak vznikají atomární sendviče? Daří se mu badatelské myšlení kombinovat s vášní pro muzikál? A jaký song si pouští, aby neprokrastinoval?
Moderace a edit: Jitka Kostelníková / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Nahráno ve studiu Mr. Wombat / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: archiv Jana Batysty
Přečtěte si také
- PODCAST: O vztazích mezi rostlinami a opylovači s entomologem Robertem Tropkem
- PODCAST: O vánočním folkloru s Matějem Kratochvílem a Jaroslavem Otčenáškem
- PODCAST: Blesky pozemské i nadoblačné přibližuje vědkyně Ivana Kolmašová
- AUDIOČLÁNEK: Bohyně plodnosti v chrámu lásky. Vědkyně hledá přirozenější cestu asistované reprodukce
- PODCAST: Za hranice klasických map s historičkou kartografie Jitkou Močičkovou
- PODCAST: Jak připomínat železnou oponu? Jiří Woitsch nás provází Tachovskem
- PODCAST: Záludné infekce od morčat. Adéla Wennrich zkoumá přenos plísní na lidi
- AUDIOČLÁNEK: Neznámé dějiny. Proč bojovaly tisíce Čechů za wehrmacht?
- Podcast Akademie věd opět bodoval. Získal ocenění Fénix Awards
- PODCAST: Věčné chemikálie ve vodách ohrožují zdraví, říká Ivana Vejříková
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.