
První listopadový týden bude patřit pestrému světu výzkumu v Akademii věd
16. 10. 2025
Prohlídky laboratoří, přednášky, interaktivní výstavy, workshopy, kino a především možnost popovídat si s vědkyněmi a vědci. To vše a ještě víc nabídne festival Týden Akademie věd ČR, který na bezmála třech desítkách míst po celé republice otevře v pondělí 3. listopadu 2025 své brány. Až do neděle 9. listopadu můžou malí i velcí nakouknout do světa nejdůležitějších objevů. Naplánujte si návštěvu v předstihu. Vstup na všechny akce je zdarma, některé ovšem vyžadují rezervaci.
Praha, Brno, České Budějovice, Turnov nebo Ústí nad Labem. Nejenom v těchto městech můžou lidé během letošního, již pátého ročníku festivalu Týden Akademie věd ČR zavítat na tamější výzkumná pracoviště a univerzity. Vědci zájemce provedou laboratořemi nebo provozními prostory a představí obsáhleji svůj výzkum i novinky v poznání. Připravené jsou také hravější varianty, aby si z návštěvy každý něco odnesl.
„Týden Akademie věd ČR nabízí možnost jít více do hloubky a přímo v prostorech, kde vědci pracují,“ říká předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek. Tradičně je o akci velký zájem, v sedmi festivalových dnech ji navštíví desítky tisíc lidí.
Malá ochutnávka z programu
Lidé si budou moct prohlédnout třeba i oceňovanou budovu Ústavu makromolekulární chemie AV ČR v Praze na Petřinách postavenou podle projektu architekta Karla Pragera, kde se zkoumají polymery, jejich užití v medicíně či v technických odvětvích nebo šetrná likvidace plastů. V pražském Archeologickém ústavu AV ČR se zase můžou přihlásit do keramického restaurátorského workshopu a otevřený bude například také brněnský Biofyzikální ústav AV ČR.
Pestrý program se uskuteční i v sídle Akademie věd na Národní v Praze. Základem jsou přednášky, debaty a rozhovory – například s Alešem Svobodou, který zprostředkuje jedinečný pohled do zákulisí příprav historicky prvního českého astronauta na misi na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).
Řeč bude také o budoucnosti české energetiky. Tři výrazné osobnosti české vědy budou diskutovat o možných scénářích vývoje i o technologických inovacích, nebude chybět fúze ani vodík.
Novinkou letošního ročníku je vědecké kino. „Návštěvníci se můžou těšit na oblíbené díly NEZkreslené vědy, krátká populárně-naučná videa Víte, že... a další vizuální dokumenty, které je provedou světem vědy zábavně, srozumitelně a bez zkreslení,“ říká Petr Borovský ze Střediska společných činností AV ČR, jež festival koordinuje.
Kompletní program festivalu Týden Akademie věd ČR najdete zde.
Text: Jana Kuřátková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Pedagogové si rozšiřují obzory, začala Škola českého jazyka a literatury
- Videa a avataři: moderní výstava přibližuje výzkumy ve službách veřejnosti
- A / Magazín o dětech, gorilích parazitech a populismu na vzestupu
- Brno o víkendu ožije vědou. Festivalu se účastní 13 pracovišť Akademie věd
- Série videí IDEA Talks poradí, na co se zaměřit v předvolebních programech
- Postoloprty: vraždy, které nikdo nenařídil, nikdo nespáchal a nikdo nevyšetřil
- A / Magazín o větru, Češích ve wehrmachtu a kráse ukryté v ledu
- Archeologické léto láká na komentované prohlídky či vykopávky v přímém přenosu
- Skončil Veletrh vědy, největší populárně-naučná akce v Česku
- Třídenní Veletrh vědy v pražských Letňanech je v plném proudu
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.