
Vědci z AV ČR převzali cenu Ministerstva školství za mimořádné výsledky
05. 11. 2025
Ministr Mikuláš Bek předal 4. listopadu 2025 v pražském Lichtenštejnském paláci ceny Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vysokoškolským studentům, pedagogům i vědcům. Cenu za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací na ceremoniálu převzali také Klára Petrželková z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a Marek Piliarik z Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR.
Cenu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v různých kategoriích letos získalo dvacet osobností za mimořádné studijní, pedagogické i vědecké výsledky. „Mezi oceněnými jsou osobnosti, které výrazně posouvají výuku, výzkum i spolupráci v akademickém prostředí. Jejich práce je příkladem toho, co všechno české vysoké školství a věda dokážou nabídnout,“ uvedl ministr školství Mikuláš Bek.
Mimořádní vědci
Cenu za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, kterou ministerstvo uděluje od roku 1991, získávají vědci a vysokoškolští pracovníci za výsledky dosažené v uplynulých pěti letech s podporou MŠMT. Letos ji obdržely tři osobnosti: Klára Petrželková a Marek Piliarik z Akademie věd ČR a Richard Štefl z Masarykovy univerzity.
Klára Petrželková z Ústavu biologie obratlovců AV ČR dosáhla průlomových objevů ve výzkumu střevního mikrobiomu primátů, které přispěly k porozumění vztahům mezi životním prostředím, výživou a zdravím člověka i volně žijících zvířat a také k ochraně jejich přirozeného prostředí.

Klára Petrželková z Ústavu biologie obratlovců AV ČR
Marek Piliarik z Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR vyvíjí zobrazovací metody, které dokážou zaostřit do nanorozměrů. S týmem například vyvinul fototermální prostorový modulátor světla pro ultracitlivou 3D nanoskopii. Vědec byl také hostem Podcastu Akademie věd. Rozhovor si pusťte zde.

Marek Piliarik z Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR (uprostřed)
Seznam všech laureátů naleznete na webu MŠMT.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Přečtěte si také
- Mechorost jako predátor? Věda fotogenická ukazuje krásu vědy i její humor
- Akademie věd ČR ocenila výjimečné výsledky ve vědě i popularizaci
- Bohuslav Ošťádal obdržel Hlávkovu medaili, nadace ocenila i další osobnosti
- Eva Zažímalová převzala v Černínském paláci medaili Za zásluhy o diplomacii
- Překlad cestopisu od Ondřeje Beránka získal významné arabské ocenění
- Čtyři osobnosti obdržely čestné medaile Akademie věd ČR
- Parazitolog Julius Lukeš získal Národní cenu vlády Česká hlava
- AV ČR podpořila prémiemi devět osobností, které posouvají hranice poznání
- Fyzik Tomáš Jungwirth převzal od prezidenta Petra Pavla medaili Za zásluhy
- Rakouský lingvista Stefan Michael Newerkla převzal nejvyšší vyznamenání AV ČR
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.
