Zahlavi

Neolitičtí lidé v jižní Arábii se specializovali na lov žraloků

15. 01. 2026

Pravěcí lovci žraloků. Nikoli mamutů. Komunity obývající oblast Wadi Nafūn se v době před sedmi tisíci lety živily lovením mořských predátorů. Objev publikoval tým z pražského Archeologického ústavu AV ČR v prestižním časopise Antiquity. Badatelé odkryli v Ománu nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii, který přináší dosud nejpodrobnější důkazy o stravě a mobilitě neolitických komunit v regionu.

Archeologický ústav AV ČR zkoumá Wadi Nafūn na pobřeží Arabského moře již od roku 2020. „Je unikátní tím, že se zde nachází neuvěřitelné spektrum typů archeologických nálezů, od těch nejstarších paleolitiských přes kolektivní hrobku až po skalní nápisy. Pro Omán tak lokalita představuje mimořádnou kulturní hodnotu,“ říká ředitel pracoviště Jan Mařík.

Neolitické pohřební struktury nalezené vNafūnu se datují do první poloviny 5. tisíciletí př. n. l. Hrobka je netradičně situována v údolí. Po odkrytí vrchní vrstvy kamenů našli badatelé dvě mohyly propojené zdí do tvaru číslice osm, které obsahovaly artefakty od doby železné až po neolit. Nic podobného se dosud v Ománu nenašlo ani nezkoumalo.


Lokalita Wadi Nafūn v Ománu, ve které archeologové objevili hromadný hrob datovaný do období neolitu.

Zuby jako svědkové
Suché (aridní) prostředí Ománu je pro archeology výzvou, protože se v něm nedochovávají téměř žádné organické komponenty a pro analýzy nelze využít standardní biochemické metody. Z odkrytých lidských ostatků proto vědci využili vzorky zubů a analyzovali je v Česku. Antropolog Jiří Šneberger z pražského Archeologického ústavu AV ČR upozorňuje na neobvyklou věc: „Zuby této komunity mají zajímavý obrus. Ten ukazuje na specifickou stravu a také na to, že je lidé používali jako nástroje.“

Složení stravy badatelé rekonstruovali pomocí izotopové analýzy bioapatitu z kostí a zubů, tedy mineralizované složky, která se v aridním prostředí na rozdíl od kolagenu zachovává. Spolupracovali přitom se Společností Maxe Plancka v Mohuči. Analýzy izotopů uhlíku, kyslíku, stroncia a nově i dusíku umožnily zhodnotit podíl mořské a suchozemské potravy, sledovat změny prostředí během života a identifikovat skupiny pocházející z různých lokalit vzdálených až 50 kilometrů od Nafūnu.


Součástí konstrukce pohřební komory byly obvodové a centrální kamenné stély. Lidské ostatky se ukládaly ve vrstvách podél stěn naproti původnímu vchodu.

„Na základě průběžných výsledků z analýzy stabilních izotopů pro rekonstrukci stravy uvažujeme o tom, že naše zkoumaná populace mohla mít jako jeden z hlavních zdrojů potravy a výživy žraločí maso,“ dodává Jiří Šneberger.

„Víme, že to nebyly jen obyčejné bílkoviny, ale bílkoviny z vrcholu potravního řetězce,“ potvrzuje Alžběta Danielisová, která stojí v čele oddělení přírodních věd a archeometrie pražského Archeologického ústavu AV ČR a zároveň je vedoucí ománské expedice.

Dosavadní výsledky naznačují, že neolitické komunity v jižní Arábii praktikovaly vysoce flexibilní a adaptivní způsob obživy – kombinovaly lov, sběr, pastevectví a systematické využívání mořských zdrojů. V globálním měřítku ukazují, jak se lidé dokázali adaptovat na nejrůznější environmentální a klimatické situace. Zároveň potvrzují, že Nafūn fungoval po více než tři století jako centrální rituální místo, které sjednocovalo různé skupiny v celém regionu.

„Úplně poprvé jsme byli schopni pomocí přírodovědných dat doložit specializovaný lov mořských predátorů, a to přímo analýzou vzorků místní pohřbené komunity,“ doplňuje Alžběta Danielisová. Zjištění odhalující propojení se žraloky je nové a unikátní, a to nejen v prehistorické Arábii, ale i v prostoru všech neolitických kultur aridního pásma.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Archeologický ústav AV ČR, Praha

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons. 

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce