Zahlavi

Říčany a Pacov: Nové webové aplikace přibližují osudy Židů v době protektorátu

27. 01. 2026

Dvě interaktivní mapy Říčan a Pacova představuje u příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holokaustu v úterý 27. ledna Masarykův ústav a Archiv AV ČR. Nové mapy navazují na projekt MemoMap Praha.

Mapy uživatelům umožňují zkoumat osobní příběhy židovských obyvatel v historickém prostředí, v němž se odehrávaly zásadní proměny jejich života v době protektorátu.

„Naším cílem je nabídnout lidem nástroj, díky němuž mohou příběhy jednotlivců vnímat přímo v krajině a městském prostoru,“ říká Magdalena Sedlická z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. „V obou městech jsme pracovali s rozmanitými archivními materiály i s místními komunitami, které se na výzkumu aktivně podílely.“

Aplikace umožňují nahlédnout do mikrohistorie vylučování Židů, mapují místa každodenního života, omezování občanských práv i současné formy připomínání. Nabízejí přístup k fotografiím obětí, digitalizovaným dokumentům, příběhům, připomínkovým událostem a konkrétním lokalitám. Díky optimalizaci pro mobilní zařízení lze s mapami pracovat i přímo v terénu.

Výběr Pacova a Říčan nebyl náhodný. Obě obce dlouhodobě patří k místům, kde je paměť židovských obyvatel živou součástí místní kultury a veřejného prostoru. V Pacově se to projevuje například aktivitami spojenými se záchranou a renovací místní synagogy, v Říčanech zase silnou tradicí pietních a připomínkových akcí věnovaných židovským obětem nacistické perzekuce. V obou případech existovala snaha najít nové způsoby, jak tuto historii zpřístupnit širší veřejnosti a propojit ji s konkrétními místy.

MemoMap Pacov

Věra Kaufmannová, rodačka z Pacova, vyrůstala v dobře zavedené a společensky respektované židovské rodině. V důsledku narůstající perzekuce musela opustit studia i práci v Praze, její rodina byla postupně zatýkána a deportována a ona sama prošla ghettem Terezín, koncentračním táborem Osvětim a nucenými pracemi. Přestože přišla o většinu svých blízkých, podařilo se jí uprchnout z pochodu smrti, přežít v ilegalitě až do konce války a po osvobození se vrátit domů. Funkce Příběhové mapy umožňuje zkoumat životní dráhu Věry Kaufmannové a dalších židovských obyvatel Pacova. Její osud názorně ukazuje, jak systematická diskriminační opatření krok za krokem ničila židovským obyvatelům život.

„Pacov má mimořádně bohatou a dosud málo známou židovskou historii. Díky spolupráci s místním spolkem Tikkun Pacov bylo možné propojit archivní výzkum s pamětí místa,“ zdůrazňuje Magdalena Sedlická.

MemoMap Říčany

Na vzniku MemoMap Říčany se podíleli žáci 2. ZŠ Bezručova a 3. ZŠ U Říčanského lesa, Městský úřad Říčany a Muzeum Říčany. Přibližuje i unikátní příběh říčanské Tóry, která patřila zdejší židovské komunitě; během holokaustu ji úřady zabavily a putovala postupně až do Londýna. Záložka Připomínkové akce informuje o paměťových a pietních aktivitách ve městě.

Zapojení místních komunit bylo nesmírně cenné, zejména je třeba vyzdvihnout zapojení Městského úřadu Říčany,“ dodává Magdalena Sedlická.  

Kontakt:

Magdalena Sedlická
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
sedlicka@mua.cas.cz

Daniela Bartáková
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
bartakova@mua.cas.cz

Jitka Jindřišková
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
jindriskova@mua.cas.cz
+420 775 236 635

TZ ke stažení zde.

Obchod Strašnovových na náměstí v Říčanech

Obchod Strašnovových na náměstí v Říčanech

Zdroj: Fotoarchiv Muzea Říčany
MemoMap Pacov

MemoMap Pacov

MemoMap Říčany

MemoMap Říčany

MemoMap Říčany

MemoMap Říčany

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce