Akademie věd ČR podpoří excelenci a kariéry vědců a vědkyň novými programy

Jak intenzivněji podpořit vědce a vědkyně v jejich kariérách a vytvářet prostředí, v němž svůj talent promění v excelentní výsledky? Akademie věd ČR přichází s upraveným systémem podpory, který kombinuje osvědčené nástroje s novými programy – Akademie budoucnosti a ERC inkubátor.

Jste vědec nebo vědkyně a vracíte se po letech v zahraničí na pracoviště Akademie věd ČR? Máte zkušenosti, kontakty i ambice rozvíjet originální výzkum, zároveň ale stojíte před otázkou, jak sladit další profesní směřování a osobní život? I na takové situace pamatují nové podpůrné programy, které chtějí pomoci badatelům, aby plynule rozvíjeli svou kariéru, a zároveň umožní pracovištím jejich vědecké směřování aktivně podporovat.

Jde ale jen o jeden z mnoha případů, jež upravený systém podpory v prostředí Akademie věd ČR zohledňuje. K excelenci a prestiži instituce totiž přispěje komplexní podporou vědců a vědkyň v různých fázích kariér.

„Podpora excelence je důležitou součástí agendy Akademické rady. Hledali jsme proto cesty, jak propojit existující nástroje s novými, které odrážejí potřeby pracovišť i proměny vědeckého prostředí,“ zdůraznil předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek na semináři Novinky v podpoře excelence a kariér v prostředí Akademie věd ČR. Akce pro projektové manažery, pracovníky technickohospodářské správy, vědce a vědkyně i zástupce vedení pracovišť se konala 21. ledna 2026 v sídle instituce na Národní třídě v Praze. 

Komplexní podpora excelence a kariér vědců a vědkyň je pro předsedu Akademie věd ČR Radomíra Pánka jednou z priorit.

Jak podpořit excelenci?
Petr Baldrian, který má v Akademické radě AV ČR agendu podpory excelence a kariér v gesci, na semináři vysvětlil, že změny v interní podpoře vycházejí z věcného záměru tří nových směrnic. Ty sjednocují dosavadní i nové nástroje: „Programy jsme rozčlenili do tří oblastí – podpora excelence a kariér na pracovištích, ocenění vědecké excelence a podpora vědeckých záměrů včetně těch, které mají potenciál komerčního využití.“

Stávající programy – Akademická prémie (Praemium Academiae), Prémie Lumina quaeruntur, Program podpory perspektivních lidských zdrojů a Prémie Otto Wichterleho – zůstávají zachovány. Některé ale v souvislosti s novými směrnicemi projdou dílčími úpravami.

Upravený systém podpory v prostředí Akademie věd ČR představil Petr Baldrian z Akademické rady AV ČR.

Změny reagují na nový zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí (v platnost vstoupí 1. ledna 2027). Zohlední i zjištění z projektu Horizon Europe COARA Boost, jehož řešitelem je Kancelář AV ČR a který analyzuje interní programy a vytváření nových nástrojů pro jejich realizaci.

„Nejvýznamnější změnou by mělo být nahrazení Programu podpory perspektivních lidských zdrojů novým Programem podpory postdoktorandů. Podpoří ale stejnou cílovou skupinu, tedy mladé vědce krátce po získání doktorátu,“ doplnil Petr Baldrian.

Akademie, jakou chceme mít
Novinka – Akademie budoucnosti – rozšiřuje dosavadní podporu o sedm programů, které se zaměřují na podporu stáží, návratů vědců a vědkyň, akvizice zahraničních odborníků nebo rozvoje výzkumných skupin. Jak dále vysvětlil Petr Baldrian, Akademická rada AV ČR navrhla program jako nástroj, který kombinuje podporu jednotlivců a pracovišť: „Vznikl tak rámec pro rozvoj vědeckých kariér od raných fází až po podporu už etablovaných týmů.“

Financování Akademie budoucnosti zajišťuje samostatná položka rozpočtu, která by měla v příštích letech dosáhnout výše až 170 milionů korun. „Finanční podporu v existujících programech – Akademická prémie, Lumina quaeruntur, Prémie Otto Wichterleho a Program podpory perspektivních lidských zdrojů – plánujeme zachovat ve stávající výši,“ zdůraznil Petr Baldrian.

Už v tomto roce získají financování čtyři programy Akademie budoucnosti: stáže vědeckých pracovníků na počátku kariéry, stáže zkušenějších vědců, podpora šíření dobré praxe v institucionální podpoře excelence a návraty z kariérních přestávek.

Pracoviště Akademie věd ČR obdrží roční finanční alokaci stanovenou podle jejich velikosti, vyjádřené počtem vědeckých pracovníků na plný úvazek. O rozdělení získaných prostředků rozhodnou přímo ústavy. „Chceme posílit jejich odpovědnost a umožnit jim, aby podpořily své zaměstnance a zároveň svůj institucionální rozvoj,“ pokračoval Petr Baldrian.

V roce 2027 se postupně aktivují další programy, které napomůžou tomu, aby do Akademie věd ČR přicházeli špičkoví vědci a vědkyně, a naše instituce tak byla konkurenceschopnější i v mezinárodním měřítku.

ERC-in podpoří vědce i pracoviště
Granty Evropské výzkumné rady (European Research Council) patří mezi nejprestižnější formy účelové podpory, kterou mohou vědci v Evropě získat. Financují výzkumné projekty, které mají perspektivu překročit hranice současného poznání napříč všemi vědními disciplínami. Není proto divu, že uspějí jen ti nejlepší. „Prim“ v Akademii věd ČR hrají velká pracoviště jako Ústav organické chemie a biochemie (9 získaných grantů ERC), Biologické centrum (7), či Fyzikální ústav (4 a 2 spoluhostované), ale také Etnologický ústav AV ČR, který za posledních šest let získal čtyři ERC granty a s pátým na něj v současnosti přechází nositelka z Velké Británie. Na pracovišti přitom na plný úvazek působí zhruba 35 badatelů.

Aktivity ERC inkubátoru (ERC-in) představil Luděk Brož, který je nositelem ERC Consolidator Grantu z roku 2019.

Aby pracoviště byla v žádostech o ERC granty úspěšnější, spustila 13. ledna 2026 Akademická rada AV ČR systém centrální podpory – takzvaný ERC inkubátor (ERC-in). „Jeho cílem je zvyšovat kvalitu vědy a výzkumu na pracovištích a zvýšit počet podaných a úspěšných žádostí,“ potvrdil Radomír Pánek a zdůraznil, že systém zohlední i to, aby se podařilo udržet případné nositele grantů v Akademii věd ČR také po skončení jejich projektu.  

Na zkušenosti výše jmenovaných i dalších ústavů a jejich nositelů ERC grantů inkubátor naváže. Jak na semináři vysvětlil Luděk Brož z Etnologického ústavu AV ČR, program nabídne individuální podporu žadatelům prostřednictvím kariérního poradenství, mentoringu, konzultací a přípravy na pohovory včetně takzvaného mock interview. „Věříme, že centrální podpora žadatelů o ERC granty umožní, aby se know-how přenášelo mezi pracovišti a posilovalo excelenci napříč Akademií věd,“ řekl Luděk Brož.

„ERC granty vnímáme nejen jako prestižní indikátor špičkových vědeckých myšlenek. Přinášejí také velké finanční prostředky a s nimi svobodu a prostor pro průlomový výzkum,“ uzavřel Petr Baldrian. Dodal, že každý úspěšný ERC projekt má potenciál proměnit hostitelské pracoviště a posílit jeho postavení i v mezinárodním výzkumném prostoru. A to je také cílem nových programů Akademie věd ČR.

 Podrobnější informace o programu Akademie budoucnosti a ERC inkubátoru (ERC-in) se dočtete v rozhovorech s Petrem Baldrianem a Luďkem Brožem, které zveřejníme v následujících týdnech.  

Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pavlína Černoch Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

 Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Pylový vetřelec a predátor. Snímek vznikl náhodou, říká vítěz Vědy fotogenické
• Jak chce Akademická rada AV ČR posilovat roli instituce? Část II.
• Jak chce Akademická rada AV ČR posilovat roli instituce? Část I.
• Ombudsmanka Dana Plavcová: Za kulturu na pracovišti jsme zodpovědní všichni
• Člověk a zvíře uprostřed klimatické krize. Výzkum podpoří prestižní grant ERC
• Akademický sněm: Věda je pro vládu prioritou, rozpočet na ni ale budí obavy
• V Česku jako doma. Euraxess už 20 let pomáhá zahraničním vědcům a vědkyním
• Čeští a italští astronomové představili výsledky vzájemné spolupráce
• JAKNAJAK: Manažeři z pracovišť AV ČR sdílejí zkušenosti při řešení projektů
• Imunolog Milan Hašek by oslavil sté narozeniny, jeho vědecký odkaz zůstává živý