Centrum elektronové mikroskopie rozšiřuje možnosti vědeckých týmů i průmyslu
12. 05. 2025
Špičkové zázemí pro studium mikrostruktury materiálů a vývoj pokročilých technologií se dnes slavnostně otevře v Ústavu fyziky materiálů AV ČR v Brně. Centrum elektronové mikroskopie vytváří prostor pro širší spolupráci s univerzitami i průmyslovými partnery a otevírá možnost spolupráce s nejlepšími evropskými pracovišti. Stavbu budovu s unikátními parametry financovala Akademie věd ČR.
Centrum bylo vybudováno v areálu Ústavu fyziky materiálů AV ČR (ÚFM) v Žižkově ulici v Brně. Nová moderní budova nabízí celkem pět specializovaných místností, navržených a postavených s ohledem na nejnáročnější požadavky provozu speciálních technologií: dvou transmisních a tří skenovacích elektronových mikroskopů. Součástí centra jsou rovněž nové laboratoře pro přípravu vzorků a podpůrné zázemí pro výzkumný tým. Vše je již plně v provozu.
Budova Centra elektronové mikroskopie udržuje stabilní prostředí, nezbytné pro citlivá měření, dokáže minimalizovat vibrace, elektromagnetické rušení i kolísání teplot. „To jsou nezbytné podmínky pro to, abychom získali maximum z našich přístrojů, například lepšího bodového rozlišení, než je vzdálenost mezi atomy v pevných látkách,“ říká Stanislava Fintová, vedoucí skupiny Elektronové mikroskopie ÚFM.
Centrum budou využívat nejen vědci a vědkyně ÚFM, ale také externí zájemci z řad výzkumných organizací, univerzit a průmyslových podniků, a to v režimu otevřeného přístupu.
„Část kapacity centra nabídneme našim akademickým partnerům na výzkum v oblasti pokročilých materiálových věd a těšíme se na spolupráci s našimi průmyslovými partnery,“ zdůrazňuje vědkyně. Nové Centrum elektronové mikroskopie bude také využíváno při výuce vysokoškolských studentů z brněnských univerzit, kteří se tak dostanou ke špičkové výzkumné technice. V této oblasti tak ÚFM prohloubí svoji dlouholetou spolupráci s univerzitami ve vzdělávání studentů magisterského a doktorského studia.
Stavbu centra financovala Akademie věd České republiky v letech 2022–2024.
Kontakt:
prof. Mgr. Tomáš Kruml, CSc.
Ústav fyziky materiálů AV ČR
kruml@ipm.cz
+420 532 290 464
Přečtěte si také
- Kosmickému záření na nejvyšších energiích dominují těžké kovy
- Neobyčejná genetika obyčejných šípků – umí dělit lichý počet chromozomů
- První umělé zatmění Slunce – s českou účastí
- Vědci krotí houbu, smrtelně nebezpečnou pro oslabené pacienty
- Nová role známého genu: CDK12 je nezbytný pro zrání vajíček a plodnost
- Čeští vědci potvrdili masivní přemnožení invazního sumce v jižním Španělsku
- Platy učitelů v roce 2024 a výhled: na horské dráze
- Archeologické léto zve letos do Šikmého kostela, na vykopávky i k experimentům
- Solarografický meeting 2025 – mezi vědou a uměním
- Čeští vědci detekovali požáry v kanadských lesích
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.