Zahlavi

PODCAST: Za hranice klasických map s historičkou kartografie Jitkou Močičkovou

04. 11. 2025

Může být mapa uměleckým dílem nebo nástrojem moci? Jitka Močičková z Historického ústavu AV ČR se věnuje dějinám kartografie a spravuje Mapovou sbírku. Ta obsahuje kartografické dokumenty vzniklé od konce 16. do počátku 21. století. Velká část sbírky je digitalizovaná a přístupná na portále Chartae antiquae. Badatelka představuje i projekt interaktivního obrazu středověké Prahy, který vychází z unikátního plánu historika z 19. století Václava Vladivoje Tomka, díky kterému se můžete „projít“ po historickém centru metropole. Poslechněte si, proč by si historička přála propagandistickou mapu, co našla na rubu některých map a jaký rozměr vnáší do jejího oboru digitalizace. 

Moderace: Jitka Kostelníková / Záznam a střih videa: Magdalena Krylová / Scénografie: Zuzana Přidalová a Martin Tichovský / Animace: Marie Šprincl / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Fotografie: Jana Plavec / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠


Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Focení portrétu proběhlo v prostorách Oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny ČR

Jitka Močičková v červnu 2025 převzala Prémii Otto Wichterleho pro vynikající mladé vědecké pracovníky Akademie věd ČR.

Jitka Močičková v červnu 2025 převzala Prémii Otto Wichterleho pro vynikající mladé vědecké pracovníky Akademie věd ČR.

Jitka Močičková je autorkou monografie Mapování dějin. Role dějepisných atlasů ve středoevropském prostoru 1848–1989.

Jitka Močičková je autorkou monografie Mapování dějin. Role dějepisných atlasů ve středoevropském prostoru 1848–1989.

Historička kartografie Jitka Močičková v interiéru Národní knihovny ČR v Klementinu

Historička kartografie Jitka Močičková v interiéru Národní knihovny ČR v Klementinu

Bernard Ferdinand ERBERG, Mappa Geographica Totius Regni BOHEMIÆ. Wien: Johann Christoph Winkler, [ca 1760]. Národní knihovna ČR, sig. 62 B 132.

Bernard Ferdinand ERBERG, Mappa Geographica Totius Regni BOHEMIÆ. Wien: Johann Christoph Winkler, [ca 1760]. Národní knihovna ČR, sig. 62 B 132.

Bernard Ferdinand ERBERG, Mappa Geographica Totius Regni BOHEMIÆ. Wien: Johann Christoph Winkler, [ca 1760]. Národní knihovna ČR, sig. 62 B 132.

Bernard Ferdinand ERBERG, Mappa Geographica Totius Regni BOHEMIÆ. Wien: Johann Christoph Winkler, [ca 1760]. Národní knihovna ČR, sig. 62 B 132.

Bernard Ferdinand ERBERG, Mappa Geographica Totius Regni BOHEMIÆ. Wien: Johann Christoph Winkler, [ca 1760]. Národní knihovna ČR, sig. 62 B 132.

Bernard Ferdinand ERBERG, Mappa Geographica Totius Regni BOHEMIÆ. Wien: Johann Christoph Winkler, [ca 1760]. Národní knihovna ČR, sig. 62 B 132.

Jitka Močičková vystudovala archivnictví a pomocné vědy historické na Filozofické fakultě UK.

Jitka Močičková vystudovala archivnictví a pomocné vědy historické na Filozofické fakultě UK.

Bernard Ferdinand ERBERG, Mappa Geographica Totius Regni BOHEMIÆ. Wien: Johann Christoph Winkler, [ca 1760]. Národní knihovna ČR, sig. 62 B 132.

Bernard Ferdinand ERBERG, Mappa Geographica Totius Regni BOHEMIÆ. Wien: Johann Christoph Winkler, [ca 1760]. Národní knihovna ČR, sig. 62 B 132.

Georges-Louis LE ROUGE, Le Royaume de Boheme. Paris: le Rouge, 1742. Národní knihovna ČR, sig. 62 B 349.

Georges-Louis LE ROUGE, Le Royaume de Boheme. Paris: le Rouge, 1742. Národní knihovna ČR, sig. 62 B 349.

Tobias Conrad LOTTER, Mappa Geographica Totius Regni BOHEMIÆ. Augsburg : Tobias Conrad Lotter, 1758. Národní knihovna ČR, sig. 62 B 350

Tobias Conrad LOTTER, Mappa Geographica Totius Regni BOHEMIÆ. Augsburg : Tobias Conrad Lotter, 1758. Národní knihovna ČR, sig. 62 B 350

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce