Zahlavi

Říčany a Pacov: Nové webové aplikace přibližují osudy Židů v době protektorátu

27. 01. 2026

Dvě interaktivní mapy Říčan a Pacova představuje u příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holokaustu v úterý 27. ledna Masarykův ústav a Archiv AV ČR. Nové mapy navazují na projekt MemoMap Praha.

Mapy uživatelům umožňují zkoumat osobní příběhy židovských obyvatel v historickém prostředí, v němž se odehrávaly zásadní proměny jejich života v době protektorátu.

„Naším cílem je nabídnout lidem nástroj, díky němuž mohou příběhy jednotlivců vnímat přímo v krajině a městském prostoru,“ říká Magdalena Sedlická z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. „V obou městech jsme pracovali s rozmanitými archivními materiály i s místními komunitami, které se na výzkumu aktivně podílely.“

Aplikace umožňují nahlédnout do mikrohistorie vylučování Židů, mapují místa každodenního života, omezování občanských práv i současné formy připomínání. Nabízejí přístup k fotografiím obětí, digitalizovaným dokumentům, příběhům, připomínkovým událostem a konkrétním lokalitám. Díky optimalizaci pro mobilní zařízení lze s mapami pracovat i přímo v terénu.

Výběr Pacova a Říčan nebyl náhodný. Obě obce dlouhodobě patří k místům, kde je paměť židovských obyvatel živou součástí místní kultury a veřejného prostoru. V Pacově se to projevuje například aktivitami spojenými se záchranou a renovací místní synagogy, v Říčanech zase silnou tradicí pietních a připomínkových akcí věnovaných židovským obětem nacistické perzekuce. V obou případech existovala snaha najít nové způsoby, jak tuto historii zpřístupnit širší veřejnosti a propojit ji s konkrétními místy.

MemoMap Pacov

Věra Kaufmannová, rodačka z Pacova, vyrůstala v dobře zavedené a společensky respektované židovské rodině. V důsledku narůstající perzekuce musela opustit studia i práci v Praze, její rodina byla postupně zatýkána a deportována a ona sama prošla ghettem Terezín, koncentračním táborem Osvětim a nucenými pracemi. Přestože přišla o většinu svých blízkých, podařilo se jí uprchnout z pochodu smrti, přežít v ilegalitě až do konce války a po osvobození se vrátit domů. Funkce Příběhové mapy umožňuje zkoumat životní dráhu Věry Kaufmannové a dalších židovských obyvatel Pacova. Její osud názorně ukazuje, jak systematická diskriminační opatření krok za krokem ničila židovským obyvatelům život.

„Pacov má mimořádně bohatou a dosud málo známou židovskou historii. Díky spolupráci s místním spolkem Tikkun Pacov bylo možné propojit archivní výzkum s pamětí místa,“ zdůrazňuje Magdalena Sedlická.

MemoMap Říčany

Na vzniku MemoMap Říčany se podíleli žáci 2. ZŠ Bezručova a 3. ZŠ U Říčanského lesa, Městský úřad Říčany a Muzeum Říčany. Přibližuje i unikátní příběh říčanské Tóry, která patřila zdejší židovské komunitě; během holokaustu ji úřady zabavily a putovala postupně až do Londýna. Záložka Připomínkové akce informuje o paměťových a pietních aktivitách ve městě.

Zapojení místních komunit bylo nesmírně cenné, zejména je třeba vyzdvihnout zapojení Městského úřadu Říčany,“ dodává Magdalena Sedlická.  

Kontakt:

Magdalena Sedlická
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
sedlicka@mua.cas.cz

Daniela Bartáková
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
bartakova@mua.cas.cz

Jitka Jindřišková
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
jindriskova@mua.cas.cz
+420 775 236 635

TZ ke stažení zde.

Obchod Strašnovových na náměstí v Říčanech

Obchod Strašnovových na náměstí v Říčanech

Zdroj: Fotoarchiv Muzea Říčany
MemoMap Pacov

MemoMap Pacov

MemoMap Říčany

MemoMap Říčany

MemoMap Říčany

MemoMap Říčany

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce