Zahlavi

Významní vědci převzali medaile AV ČR

09. 03. 2016

Předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš ocenil ve středu 9. března 2016 významné vědecké pracovníky prestižními medailemi. Čestnou oborovou medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách obdržel RNDr. Jan Petzelt, DrSc., z Fyzikálního ústavu AV ČR, čestnou oborovou medaili Františka Křižíka za zásluhy v oblasti technických věd převzal za úspěšnou dlouholetou kooperaci s Ústavem fyziky materiálů AV ČR v Brně prof. Ing. Karel Hrbáček, DrSc. Medailí Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách byl vyznamenán prof. MUDr. Bohuslav Ošťádal, DrSc., z Fyziologického ústavu AV ČR.

Profily oceněných

RNDr. Jan Petzelt, DrSc., je mezinárodně uznávanou autoritou v oboru fyziky pevných látek. V průběhu své kariéry ve Fyzikálním ústavu AV ČR podstatně přispěl k rozvoji fyziky dielektrických materiálů. Jeho vědecké publikace mají více než 7000 citací (h-index 46). Od devadesátých let se zaměřil na studium nových potenciálně aplikačně atraktivních materiálů, zejména tenkých feroelektrických vrstev a keramik, relaxačních feroelektrik, nanokompozitů na bázi feroelektrik i vodivých materiálů s výraznými dielektrickými vlastnostmi a jejich širokopásmovou dielektrickou spektroskopií.

Prof. MUDr. Bohuslav Ošťádal, DrSc., je světově uznávaným odborníkem v oblasti kardiovaskulární fyziologie. Od roku 1966 pracuje ve Fyziologickém ústavu AV ČR, v letech 1990–1995 byl jeho ředitelem. Ve své vědecké práci se systematicky věnuje především otázkám ontogenetického vývoje srdce a koronární cirkulace z hlediska funkčních změn, citlivosti k farmakům, odolnosti k ischemickému poškození či pozdních důsledků působení rizikových faktorů v časných fázích vývoje, zejména s ohledem na pohlavní rozdíly. V letech 2000–2011 byl hlavním řešitelem výzkumného Centra pro výzkum chorob srdce a cév. V roce 2014 se stal úřadujícím prezidentem prestižní Mezinárodní akademie kardiovaskulárních věd.

Prof. Ing. Karel Hrbáček, DrSc., vedoucí výzkumný pracovník První brněnské strojírny Velká Bíteš, a.s., se věnuje vývoji moderních vysokoteplotních materiálů pro žárové části leteckých motorů, kritické komponenty stacionárních plynových turbín a nové typy turbodmychadel. S Ústavem fyziky materiálů AV ČR v Brně se podílel na uplatnění výsledků základního výzkumu v oblasti degradace mechanických vlastností žáropevných slitin během dlouhodobého provozu v agresivním prostředí za vysoké teploty a na vývoji technologie přesného lití. PBS Velká Bíteš je rovněž jedním z důležitých partnerů ÚFM AV ČR v programu Nové materiály na bázi kovů, keramik a kompozitů v rámci Strategie AV21.

Foto: Viktor Černoch (Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR)

Připravil: Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR

 

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce