Zahlavi

Nová studie přináší zásadní poznatky o vývoji krvetvorby u novorozených dětí

26. 08. 2025

Během nitroděložního vývoje jsou játra hlavním místem tvorby krevních buněk. Krátce po narození však tato aktivita prudce klesá a krvetvorba se přesouvá do kostní dřeně. Tento proces nebyl dosud u lidských novorozenců dostatečně prozkoumán, zejména kvůli nedostatku vhodných vzorků. Vědci z Fyziologického ústavu AV ČR a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze nyní publikovali studii, která přináší nové poznatky o rozdílném útlumu tvorby jednotlivých linií krevních buněk po narození.

Tým vedený Janem Kopeckým z Oddělení biologie tukové tkáně Fyziologického ústavu AV ČR popsal, jak se po porodu krvetvorba (hematopoéza) v játrech novorozenců mění. Vědci analyzovali vzácné vzorky jater odebraných z 25 převážně předčasně narozených dětí, které zemřely v prvních hodinách či dnech po porodu. Pomocí kombinace klasického imunohistologického přístupu a pokročilých metod molekulární biologie poskytujících informace o zapnutí jednotlivých genů detailně popsali průběh útlumu různých větví krvetvorby.

Vědci odhalili, že tvorba červených krvinek (erytrocytů) v játrech novorozenců po narození klesá velmi rychle – již během tří dnů od porodu. Proti tomu se tvorba bílých krvinek (granulopoéza) v játrech utlumuje pomaleji, což přechodně vede k vyššímu podílu těchto buněk v tkáni v porovnání s erytrocyty.

„Celkový pokles krvetvorné aktivity v játrech závisí jak na délce těhotenství (gestačním stáří) dítěte, tak na době, která uplynula od porodu, nicméně největší vliv má samotný moment narození,“ říká vedoucí výzkumu Jan Kopecký.

Lepší pochopení problémů u předčasně narozených dětí

Výzkum zároveň identifikoval konkrétní geny a transkripční faktory, které jednotlivé větve krvetvorby v játrech novorozenců po porodu specificky ovlivňují.

„Nové výsledky ukazují, jak rychle a rozdílně se po porodu vyvíjejí jednotlivé linie krevních buněk v játrech. Pomáhají lépe pochopit problémy předčasně narozených dětí s krvetvorbou a počtem krvinek a mohou přispět i k vývoji nových terapeutických postupů,“ doplňuje další z autorů studie Petr Zouhar z Fyziologického ústavu AV ČR.

Studie publikovaná v časopise Frontiers in Pediatrics byla umožněna díky unikátní biobance vzorků dlouhodobě budované se souhlasem rodičů. Výzkum podpořilo Ministerstvo zdravotnictví ČR (grant NU20-07-00026).


Reference:

Janovská P., Bardová K., Prouzová Z., Irodenko I., Kobets T., Haasová E., Steiner Mrázová L., Stránecký V., Kmoch S., Rossmeisl M., Zouhar P., Kopecký J. Faster postnatal decline in hepatic erythropoiesis than granulopoiesis in human newborns. Front Pediatr 13:1572836 (2025). doi: 10.3389/fped.2025.1572836


Kontakt:

RNDr. Petr Zouhar, Ph.D.
Fyziologický ústav AV ČR
Petr.Zouhar@fgu.cas.cz

TZ ke stažení zde.

Přečtěte si také

Vědy o Zemi

Vědecká pracoviště

Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce