Tiskové zprávy

Nadchnout lidi pro vědu a ukázat, kde všude nás provází – nejen to nabízí Festival vědy & techniky, který se koná 5.–7. září 2025 v areálu brněnského výstaviště. Letos se ho zúčastní také 13 pracovišť Akademie věd ČR, což je dosud největší zapojení AV ČR. Matadoři i nováčci festivalu návštěvníky vtáhnou třeba do světelných experimentů, fyzikálních zákonů a ukážou i tváře předků.

Dosud neznámou populaci kriticky ohrožené užovky stromové (Zamenis longissimus), navíc s mimořádně vysokou genetickou rozmanitostí, objevili v severních Čechách vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR ve spolupráci s dalšími specialisty. Užovky této izolované populace náležejí ke dvěma hlavním vývojovým liniím druhu, které se dnes jinde vyskytují zcela odděleně. Populace pravděpodobně uchovává genetickou paměť z klimaticky příznivého období a mohla by sehrát klíčovou roli v budoucím přežití a šíření druhu v souvislosti s probíhajícím oteplováním. 

Tubulinový kód je abeceda, kterou buňka řídí chování své kostry – mikrotubulů. Tento kód ovlivňuje vývoj neuronů i plasticitu mozku (schopnost měnit sílu spojení mezi neurony) a jeho poruchy souvisejí s neurodegenerativními nemocemi, například Parkinsonovou a Alzheimerovou chorobou. Vědci z Biotechnologického ústavu AV ČR v centrum BIOCEV ve spolupráci se zahraničními kolegy nyní popsali dosud neznámou modifikaci, která tuto abecedu rozšiřuje o nové „písmeno“.

Nečekaný objev hlásí vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR. V druhu mikroskopické houby, která běžně žije na rostlinách po celém světě, identifikovali zcela nové látky s mimořádným potenciálem. Tyto sloučeniny, pojmenované gunaciny, prokázaly v laboratorních testech silné účinky proti parazitům způsobujícím nebezpečné tropické nemoci. Chemicky jsou podobné léčivým látkám z legendárního „čaje Inků“, stromu lapacho.

Co skrývá fotografie, když se na ni podíváte pod mikroskopem? Nová výstava ve Window Gallery Ústavu dějin umění AV ČR v pražské Husově ulici zve až do 23. listopadu 2025 k objevování skrytých vrstev historických snímků z 19. a počátku 20. století. Uvidíte detaily, které lidské oko běžně nezachytí – od jemného kolorování až po otisky prstů autora. Světový den fotografie, který si dnes připomínáme, tak může být ideální příležitostí prozkoumat nejen ranou éru tohoto média, ale i jeho fascinující mikrosvět. Výstavu doprovází publikace vydaná nakladatelstvím Artefactum, jejíž slavnostní představení proběhne 8. října 2025.

Mykologové z Botanického ústavu AV ČR objevili a vědecky popsali dva nové rody mikroskopických hub, které žijí v prostředí s vysokým obsahem soli – v mořské trávě u Mauricia a ve slané půdě v západních Čechách. Objev ukazuje, že některé druhy hub doposud spojované jen s mořským prostředím, dokáží překvapivě žít i na suchozemských místech s vysokou koncentrací soli. Výsledky výzkumu byly publikovány v mezinárodním vědeckém časopise IMA Fungus.

Think-tank IDEA spouští sérii krátkých videí, která mají přispět k informovaným předvolebním diskusím. Odborníci v nich srozumitelně osvětlí důležitá témata, která by veřejnost měla hledat v předvolebních programech a na která by se spolu s novinářskou obcí měla v předvolebních diskusích ptát. Na videích spolupracují think-tank IDEA při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR, PAQ a Institut pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Masarykovy Univerzity.

Sýčci obecní vyvedli v jádrové oblasti na severozápadě Čech 75 mláďat, což je podobný počet jako v loňském roce. Populace této kriticky ohrožené sovy tak sice neklesá, ale ani nijak výrazně neroste, a sýček se i nadále pohybuje na hraně vyhynutí. Nejvíce ho ohrožuje špatný stav zemědělské krajiny a technické pasti v okolí hnízdišť. Ornitologové z České společnosti ornitologické (ČSO) a Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO AV ČR) proto ve spolupráci s farmáři vyvěšují hnízdní budky, instalují berličky a domlouvají vhodné způsoby hospodaření. Veřejnost může sýčkům pomoci především zabezpečením technických pastí, jako jsou svisle postavené roury, nádrže na vodu, prosklené plochy a další nástrahy.

Pozornost vědců z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR se během následujícího roku a půl zaměří severně od Chebu. Ve spolupráci s českými a německými kolegy rozmístí na ploše 10 000 km² na 300 seismických přístrojů a budou měřit i nejslabší mikrozemětřesení. Při rozsáhlém seismickém experimentu chtějí lépe pochopit, proč se v oblasti, která je daleko od typických zdrojů zemětřesení, objevují zemětřesné roje.

Čeští vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR použili unikátní metodu, která využívá magnety k manipulaci vnitrobuněčných struktur. Díky této inovaci poprvé přímo ovlivnili dění uvnitř buněk a zjistili, že pro-rakovinné váčky s proteinem Rab25 hrají klíčovou roli při tvorbě výběžků, jež umožňují nádorovým buňkám pronikat do okolní tkáně. Tento objev, publikovaný v prestižním časopise Science Advances, otevírá nové možnosti pro pochopení a potenciální ovlivnění šíření rakoviny v těle.