
A / Magazín: O městech, falšování fotek a antibiotikách ve vodě
04. 12. 2025
Střetávají se v nich osudy jedinců i celých národů, kultura a pokrok. Ať už jde o starobylé osady, či novodobé metropole, ať vznikala živelně, anebo jsou výsledkem plánování, města vždy udávala rytmus doby. V Akademii věd ČR se jejich výzkumu věnuje řada pracovišť. V nejnovějším čísle A / Magazínu jsme se zaměřili na historii lidských sídel. Jakou roli sehrála ve středověku, jak se urbanizace proměnila během socialismu a co se s betonovými sídlišti děje dnes?

4/2025 (verze k listování)
4/2025 (verze ke stažení)
Hlavní téma se dělí do několika článků:
Jak se rodí město (str. 20–29) V Evropě v současné době žije většina lidí ve městech. Zdálo by se, že tady stála odpradávna. Přitom jejich historie není až tak dlouhá.
Metropole plná života (str. 30–31) Příroda a město nemusejí být v protikladu. Spousta živočichů se totiž naučila žít bok po boku s lidmi.
Panelstory po česku (str. 32–37) Nevzhledné králíkárny, nebo obstojná místa k bydlení? Na paneláky má názor každý. Není divu – podle odhadů jich u nás stojí přes osmdesát tisíc a žije v nich téměř třetina domácností.
Výběr dalších článků:
Souboj světla a antibiotik (str. 38–43) Odpadní vody obsahují velké množství antibiotik. Badatelé nyní přicházejí s novým nápadem, jak je účinněji odstranit. Využívají k tomu sílu světla – fotokatalýzu.
Rozhovor: V říši za obrazem (str. 44–51) Barbara Zitová jako malá ráda malovala a počítala. A láska k matematice i obrazům všeho druhu jí zůstala dodnes. V těch digitálních dokáže odhalit to, co lidské oko přehlédne. Ať už jde o stopy zločinů, symptomy nemocí nebo třeba črty starých mistrů.
Tiché pohyby (str. 52–57) V místech, kde do sebe narážejí zemské desky, se dějí velké věci – vybuchují sopky, třese se země, zdvihají se pohoří. Pro pochopení těchto velkých událostí je ale důležité sledovat i úplně nepatrná chvění.
Fotoreportáž: Paměť zanikání (str. 58–63) Hluboké rány do krajiny v okolí Tachovska zaryly druhá světová válka, následné vysídlení Němců a přísně střežená železná opona. Je otázkou, jak přistupovat ke kulturnímu dědictví takové oblasti, které památky chránit a na co raději zapomenout.
Dvě boty a delší výdrž mobilů (str. 64–69) V chemii je stále co objevovat. U nových molekul je ale třeba hlídat jednu nenápadnou vlastnost, zejména při jejich použití v medicíně. Může rozhodovat o životě a smrti.
Všechna čísla A / Magazínu, oficiálního čtvrtletníku Akademie věd ČR, i jeho předchůdce, časopisu A / Věda a výzkum, najdete online na našich stránkách. Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům – kontaktovat nás můžete na adrese predplatne@ssc.cas.cz.
Text: Jana Kuřátková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Středoškoláci prezentovali na konferenci Otevřené vědy výsledky svých stáží
- Týden Akademie věd vyvrcholí o víkendu, bohatý program propojí vědu a zábavu
- Festival Týden Akademie věd zahájilo představení objevu světového formátu
- Týden Akademie věd ČR: přes 300 akcí, dny otevřených dveří a výbušná témata
- A / Easy: O fyzikálních chybách ve filmu, vědkyni v Miss a teorii divnosti
- Slova TGM z „tajemné obálky“ berme s citlivostí a pokorou, říká Dagmar Hájková
- První listopadový týden bude patřit pestrému světu výzkumu v Akademii věd
- Pedagogové si rozšiřují obzory, začala Škola českého jazyka a literatury
- Videa a avataři: moderní výstava přibližuje výzkumy ve službách veřejnosti
- A / Magazín o dětech, gorilích parazitech a populismu na vzestupu
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.