
A / Magazín: O městech, falšování fotek a antibiotikách ve vodě
04. 12. 2025
Střetávají se v nich osudy jedinců i celých národů, kultura a pokrok. Ať už jde o starobylé osady, či novodobé metropole, ať vznikala živelně, anebo jsou výsledkem plánování, města vždy udávala rytmus doby. V Akademii věd ČR se jejich výzkumu věnuje řada pracovišť. V nejnovějším čísle A / Magazínu jsme se zaměřili na historii lidských sídel. Jakou roli sehrála ve středověku, jak se urbanizace proměnila během socialismu a co se s betonovými sídlišti děje dnes?

4/2025 (verze k listování)
4/2025 (verze ke stažení)
Hlavní téma se dělí do několika článků:
Jak se rodí město (str. 20–29) V Evropě v současné době žije většina lidí ve městech. Zdálo by se, že tady stála odpradávna. Přitom jejich historie není až tak dlouhá.
Metropole plná života (str. 30–31) Příroda a město nemusejí být v protikladu. Spousta živočichů se totiž naučila žít bok po boku s lidmi.
Panelstory po česku (str. 32–37) Nevzhledné králíkárny, nebo obstojná místa k bydlení? Na paneláky má názor každý. Není divu – podle odhadů jich u nás stojí přes osmdesát tisíc a žije v nich téměř třetina domácností.
Výběr dalších článků:
Souboj světla a antibiotik (str. 38–43) Odpadní vody obsahují velké množství antibiotik. Badatelé nyní přicházejí s novým nápadem, jak je účinněji odstranit. Využívají k tomu sílu světla – fotokatalýzu.
Rozhovor: V říši za obrazem (str. 44–51) Barbara Zitová jako malá ráda malovala a počítala. A láska k matematice i obrazům všeho druhu jí zůstala dodnes. V těch digitálních dokáže odhalit to, co lidské oko přehlédne. Ať už jde o stopy zločinů, symptomy nemocí nebo třeba črty starých mistrů.
Tiché pohyby (str. 52–57) V místech, kde do sebe narážejí zemské desky, se dějí velké věci – vybuchují sopky, třese se země, zdvihají se pohoří. Pro pochopení těchto velkých událostí je ale důležité sledovat i úplně nepatrná chvění.
Fotoreportáž: Paměť zanikání (str. 58–63) Hluboké rány do krajiny v okolí Tachovska zaryly druhá světová válka, následné vysídlení Němců a přísně střežená železná opona. Je otázkou, jak přistupovat ke kulturnímu dědictví takové oblasti, které památky chránit a na co raději zapomenout.
Dvě boty a delší výdrž mobilů (str. 64–69) V chemii je stále co objevovat. U nových molekul je ale třeba hlídat jednu nenápadnou vlastnost, zejména při jejich použití v medicíně. Může rozhodovat o životě a smrti.
Všechna čísla A / Magazínu, oficiálního čtvrtletníku Akademie věd ČR, i jeho předchůdce, časopisu A / Věda a výzkum, najdete online na našich stránkách. Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům – kontaktovat nás můžete na adrese predplatne@ssc.cas.cz.
Text: Jana Kuřátková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Středoškoláci prezentovali na konferenci Otevřené vědy výsledky svých stáží
- Týden Akademie věd vyvrcholí o víkendu, bohatý program propojí vědu a zábavu
- Festival Týden Akademie věd zahájilo představení objevu světového formátu
- Týden Akademie věd ČR: přes 300 akcí, dny otevřených dveří a výbušná témata
- A / Easy: O fyzikálních chybách ve filmu, vědkyni v Miss a teorii divnosti
- Slova TGM z „tajemné obálky“ berme s citlivostí a pokorou, říká Dagmar Hájková
- První listopadový týden bude patřit pestrému světu výzkumu v Akademii věd
- Pedagogové si rozšiřují obzory, začala Škola českého jazyka a literatury
- Videa a avataři: moderní výstava přibližuje výzkumy ve službách veřejnosti
- A / Magazín o dětech, gorilích parazitech a populismu na vzestupu
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.