
Studující medicíny zažívají více stresu, nevhodného chování i chaos ve výuce
28. 01. 2026
Z unikátního výzkumu projektu KULTIMED (Kultivace prostředí medicíny) na téměř všech lékařských fakultách vyplynulo, že studentky a studenti medicíny zažívají oproti studujícím jiných oborů více stresu (přes 40 %), nevhodného chování (každý třetí) a trpí také špatnou organizací studia, která zahrnuje třeba i 10 vyučovacích hodin za den, časté přejíždění na větší vzdálenosti nebo nedostupnost studijních materiálů. Naopak celková spokojenost se studiem je u mediků a mediček vyšší než u ostatních studujících.
Rozsáhlé dotazníkové šetření mezi studujícími lékařských fakult se uskutečnilo začátkem roku 2025. Na jeho realizaci se podílel tým ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR ve spolupráci s 1. a 2. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy. Osloveny byly všechny lékařské fakulty v ČR. Šetření se zúčastnilo celkem 1 496 studentů a studentek z osmi lékařských fakult (pouze jedna fakulta se do šetření nezapojila).
Dotazníkové šetření navazovalo na předešlý výzkum KULTIMEDu, který byl zaměřen na mezioborové srovnání VŠ studujících (tisková zpráva k dispozici zde). Cílem mezioborového šetření bylo zjistit, jestli a případně v čem je studium medicíny specifické. Dotazy na studující různých oborů směřovaly na to, jak hodnotí své studium, studijní prostředí, mezilidské vztahy, komunikační kulturu či výskyt nevhodného chování.
Návazné dotazníkového šetření se uskutečnilo pouze mezi studujícími na lékařských fakultách a soutsředilo se detailněji zaměřili na oblasti, které se pro studující na lékařských fakultách ukázaly jako specifické či nejvíce problematické: časová a psychická náročnost studia, nedostatky v organizaci studia, vztahy s vyučujícími i mezi spolužáky/spolužačkami, projevy nevhodného chování ve studijním prostředí, celková spokojenost se studiem.
Zjištění z dotazníkového šetření ukazují, že studijní prostředí na lékařských fakultách (LF) je do značné míry specifické, a ne vždy přívětivé a přátelské. Těmto zjištěním by měla být věnována pozornost a potvrzují tak i relevanci projektu KULTIMED, jehož cílem je posílit respektující přístup a komunikaci ze strany přednášejících, omezit projevy předsudků a nevhodného chování a zlepšit studijní prostředí.
Výsledky šetření mimo jiné ukazují, že ačkoli jsou studující na LF v průměru se studiem velmi spokojeni, často se v souvislosti s ním potýkají s duševní nepohodou, úzkostí, nervozitou a stresem. Studium hodnotí jako velmi časově náročné, přičemž už tak vysoký tlak ještě zhoršuje často sexistické, diskriminační či urážlivé chování ze strany přednášejících či dalších zaměstnanců fakult. Často byly tematizovány také organizační nedostatky studia, na které jsme se rovněž podrobněji zaměřili.
Sumarizace hlavních zjištění
- Celková spokojenost se studiem je mezi studenty a studentkami na lékařských fakultách (LF) vysoká: 72 % studujících je se studiem velmi či spíše spokojeno.
- Mezi nejlépe hodnocené oblasti studia patří: vztahy s ostatními studenty/kami (87 % velmi dobré či spíše dobré), profesionalita vyučujících (81 %) a kvalita výuky teoretických předmětů (76 %).
- Mezi nejhůře hodnocené oblasti studia patří: kvalita výuky praktických/klinických předmětů (55 %), kvalita poskytovaných studijních materiálů (52 %) a organizace studia (48 % pozitivních hodnocení).
- Téměř všichni studující na LF se shodují, že časová náročnost studia všeobecného lékařství či zubního lékařství je velmi vysoká či spíše vysoká (96 %).
- Studující ohodnotili aspekty, které dle nich přispívají k časové náročnosti studia. Mezi ty nejvíce zatěžující patří: velký obsah učiva (98 %), intenzivní příprava na zkoušky (97 %), intenzivní příprava doma (93 %) či vyžadování (téměř) 100 % docházky (79 %).
- Průměrně 44 % studujících na LF ohodnotilo svou duševní pohodu v uplynulém roce jako velmi špatnou či špatnou.
- Jako nejčastější důvody uvádějí strach, že zklamou své okolí (55 %) či sami sebe (55 %) a touhu uspět (54 %).
- Průměrně 49 % studujících na LF zažívá úzkosti, nervozitu nebo stres více než polovinu dní v měsíci.
- Nejintenzivnější jsou tyto pocity během zkouškového období (uvádí je 82 % studujících). Výrazně nižší výskyt je v rámci seminářů/cvičení (17 %) či praxe/stáží (16 %). Během výuky uvádí tyto pocity jen 9 % studujících.
- Výskyt nevhodného chování ze strany vyučujících vůči studujícím je na LF vyšší než v jiných oborech: 29 % studujících zaznamenalo ze strany vyučujících projevy sexismu, 28 % uvedlo zkušenosti se šikanou na základě pohlaví a stejný podíl zažil zesměšňování, ponižování či urážky.
- Mezi nejzávažnější či nejnepříjemnější projevy nevhodného chování řadí studující právě tyto tři formy nevhodného chování (diskriminaci na základě pohlaví, sexismus a zesměšňování, ponižování či urážky).
Iniciátorem bývá v polovině případů vyučují či školitel/ka (51 %), školitel/ka v rámci praxí/stáží v nemocnicích (22 %), někdo jiný z nemocničního personálu (13 %), někdy i sami pacienti (11 %). - V drtivé většině případů je iniciátorem muž či více mužů nezávisle na sobě. U zesměšňování, ponižování a urážek jsou iniciátorkami i ženy.
- Pouze 8 % těchto případů se studující rozhodli oficiálně nahlásit, 52 % studujících se svěřilo jen někomu z rodiny či přátel a 40 % studujících o incidentu neřeklo vůbec nikomu.
- Celkem 605 osob uvedlo, že nevhodné chování ze strany vyučujícího nenahlásily. Polovina z nich nepovažovala incident za dostatečně závažný, mezi další nejčastější důvody ale patřil strach, např. z dopadů na studium (204 osob) či z nedodržení anonymity při řešení incidentu (152 osob).
Tisková zpráva ke stažení zde.
Více informací:
Mgr. Kristýna Pospíšilová
hlavní osoba zodpovědná za dotazníkové šetření
Sociologický ústav AV ČR
kristyna.pospisilova@soc.cas.cz
Mgr. Romana Marková Volejníčková, Ph.D.
vedoucí projektu
Sociologický ústav AV ČR
romana.volejnickova@soc.cas.cz
Přečtěte si také
- Vědci odhalili novou příčinu degenerace sítnice: malá RNA, velký problém
- Struktura a hodnota majetku českých domácností: mezinárodní srovnání
- Říčany a Pacov: Nové webové aplikace přibližují osudy Židů v době protektorátu
- Naděje pro pacienty se vzácnou anémií: Čeští vědci vytvořili „přesný“ myší model
- Pravěký kůň z Moravského krasu přepisuje mapu evropského jeskynního umění
- Objev z Polska mění pohled na třetihorní želvy
- Stromy jako archiv klimatu: letokruhy odhalují minulost extrémních srážek
- Co se děje v buňkách, vidíme líp zásluhou objevu z ÚOCHB AV ČR
- Vzácný brouk starých dubů se po více než sto letech objevil
- Neolitičtí lidé v Arábii se před 7000 lety živili lovením žraloků
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.