
Vydavatelé etnologických časopisů se dohodli na vzájemné spolupráci
16. 10. 2025
V Etnologickém ústavu AV ČR se uskutečnila schůzka vydavatelů a zástupců redakčních rad všech etnologických, antropologických a oborově blízce příbuzných časopisů, které vycházejí v České republice a představují specifický komunikační kanál vědeckých poznatků k odborné i laické veřejnosti. Schůzka byla důležitým impulzem pro změny ve vydavatelské praxi a posílení postavení časopisů i v mezinárodním kontextu.
Na půdě Etnologického ústavu AV ČR (dále EÚ) se 15. 10. 2025 vůbec poprvé v historii pěstování etnologie a sociokulturní antropologie jako vědních oborů u nás sešli zástupci všech oborově relevantních vědeckých časopisů vydávaných v ČR, a to (v abecedním pořadí): Anthropologia integra (Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity), Antropowebzin (Fakulta filozofická Západočeské univerzity), Biograf (Biograf, z. s.), Cargo (Česká asociace pro sociální antropologii), Český lid (EÚ), Folia ethnografica (Moravské zemské muzeum), Lidé města (Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy), Museum vivum (Národní muzeum v přírodě), Národopisná revue (Národní ústav lidové kultury) a Národopisný věstník (Česká národopisná společnost).
Etnologické vědecké časopisy vydávané v ČR, z nichž některé vycházejí již více jak 100 let, jsou zaměřeny primárně na odbornou veřejnost, vzhledem (k úplné či částečné) publikaci textů v českém jazyce ale plní i neopominutelné role kulturní, metodické a vzdělávací, rozvíjejí domácí oborovou terminologii, posilují možnosti transferu znalostí a zprostředkovávají klíčové poznatky pro paměťové instituce, neziskový sektor a veřejnou sféru. Časopisy jsou zároveň nemilosrdně konfrontovány se současnými mechanismy financování a evaluace výzkumných organizací a dalšími jevy (existence predátorských časopisů, open access publikování, nástup nástrojů umělé inteligence), z nichž některé jsou v ČR dovedeny ad absurdum. Ukazuje se totiž, že publikování v „českých“ časopisech vycházejících povětšinou ve velmi vstřícném diamond open access režimu je často bezproblémové a atraktivní pro špičkové zahraniční vědce, zatímco ti domácí s ním mají problém kvůli spíše nízkému rankingu časopisů v komerčních databázích typu Web of Science nebo Scopus.
Na schůzce proto byly diskutovány možné formy spolupráce, sdílení omezených personálních a finančních kapacit, možnosti synergického fungování jednotlivých časopisů a jejich redakcí i redakčních rad, průběžné výměny poznatků a příkladů dobré praxe. Ukázalo se, že většina vydavatelů a redakcí považuje za významné pokračovat v publikování „národních“ časopisů, neboť se tak děje v zájmu rozvoje naší vědy a zároveň v souladu s aktuálními mezinárodními trendy (viz např. závěry delegates‘ meeting World Council of Anthropological Associations z roku 2024) zdůrazňujícími potřebu publikování v jiných jazycích, než je angličtina.
Pro další rozvoj etnologie, etnologické muzeologie a sociokulturní antropologie v ČR tedy šlo o schůzku přelomovou, která bude znamenat posílení spolupráce mezi časopisy a jejich vydavateli a nepochybně zvýší viditelnost a relevanci v ČR vydávaných časopisů i našeho etnologického a antropologického výzkumu v národním i mezinárodním kontextu.
Kontakt:
PhDr. Jiří Woitsch, Ph.D.
Etnologický ústav AV ČR
woitsch@eu.cas.cz
Přečtěte si také
- Vznik života na Zemi a možná i jinde ve vesmíru zkoumá projekt PROTOCELL
- Může česká ekonomika vyrůst z dluhu?
- Věda pro praxi: ekologický plovoucí čistič vody hledá partnery pro testování
- Vědci odhalili buňky, které pohánějí zánět u roztroušené sklerózy
- Zarůstání středomořské krajiny ohrožuje unikátní noční motýly
- Když příroda hází kostkou: nepředvídatelnost prostředí mění růst čolků
- Sociální sítě pomáhají vědcům sledovat kvetení invazních rostlin
- Sociologický ústav AV ČR oslaví 60 let svého vzniku
- Začíná 21. cyklus Akademických půlhodinek
- První pozorování dvojice černých děr na společné oběžné dráze
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.